• Lepší pivo v žaludku, nežli voda na plicích!

  • Alkohol požívaný v mírných dávkách neškodí v jakémkoli množství!

  • Chlast je nejlepší kuchař!

  • Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až dojdou peníze!

  • Teprve pivo učinilo žízeň krásnou.

Kafe?Panoptikum

Je-li blízko pivek deset, jdi na stránky panco.cz

Třetí hodinu po opuštění Plzně přišel lid pančovaný do lesa a položil tábor pod kopcem.

Tehdy svolali Zelí s Balúem nejstřízlivější a oznámili jim, co jim řekl Hospodský. Ať vypere lid své číše, ať světí dva dny absinthence a jest připraven ke dni třetímu. Neboť Hospodský sestoupí na kopec Krkavec. Nikdo z lidí tam však nesmí vycházet ani dotýkat se okrajů kopce, a kdokoli by tak učinil, bude střízlivět nebo zastřelen šípem, ať člověk či zvíře, a nesmí se ho dotknout lidská ruka.

Střízlivější lidu ta slova oznámili pančovaným a ti odpověděli: „Učiníme, co rozkázal Hospodský.“ Ráno třetího dne nastalo hřímání a blýskání a hustý oblak zahalil Krkavec. Ozval se zvuk klacku nadmíru silný, až se zhrozil v táboře všechen lid.

 

Zelí s Balúem vyvedli Pančované pod kopec a rozestavili je okolo něj. Z celého Krkavce se kouřilo, vycházel z něho dým jako z vápenice a kopec se velmi otřásal, neboť sestoupil na jeho vrchol Hospodský v lihu. Také zvuk klacku se rozmáhal a sílil náramně.

Hospodský povolal Zelího a Balúa na vrchol kopce a oni tam vyfuněli.

A mluvili tam s Hospodským.

Když sešli, oznámili lidu přikázání a to, co rozkázal Hospodský. Rozkázal pak takto:

„Já jsem Hospodský duch Panča, kterýž jsem tě vyvedl ze země střízlivé. Nebudeš mít jiné Pančo kromě Panoptika.

Nevezmeš jméno barmana svého nadarmo!

Pomni, abys středu až pátek se napil.

Cti barmana svého i barmanku svou abys dlouho pil a na zemi málo blil.

Připiješ.

Nealko nepiješ.

Nepobliješ.

Nenapiješ se piva bližního svého.

Nenařkneš jiného z blití.

Nenapíšeš sekáč na bližního svého.

Jo a ještě jedna věc, od dnešního dne budeš se ty Zelí, Zelícem se budeš nazývati."

Tak promluvil Hospodský ústy Zelícovými a Balúovými k Panoptiku.

Veškeren lid pak viděl kouřící se kopec a blýskání a slyšel hřímání a zvuk klacku. I bál se a stál zdaleka.

Když Zelíc s Balúem oznámili lidu rozkaz Hospodského, odebral se opět na Krkavec a tento naprosto boží kopec přikryl oblak. Čtyřicet dní zde popíjeli s Hospodským a žvatlali; o svatostánku, který Hospodský v táboře vystaví, o pípě s pivem, zdi počmárané, na níž budou nalepeny kartonové desky s přikázáními. A mluvili s Hospodským o zákonech, které má dát Panoptiku.

Když bylo dílo dokonáno a Zelíc a Balúem rozkazy Hospodského sepsali, radovali se velice. Neboť zákony zajisté učiní z lidu vrtkavého a střízlivostí pokaženého, lid jedné mysli, hodný, aby vešel do Panča zaslíbeného a rozšířil slávu Hospodského. A chystali se sestoupit z kopce.

Dole v táboře byli zatím jati strachem. „Co se přihodilo, že nepřichází?“ ptali se mezi sebou. „Co jest s muži těmi statnými a co jest s Hospodským?“ A bojíce se, že Zelíc s Balúem zahynuli, domnívali se, že budou bez ducha. Běželi proto k Šárince:

„Vstaň a udělej nám duchy, kteří by šli před námi.“

A ona vida, že má co činit s množstvím k zlému nakloněným, jim povolila. Rozkázala, aby odňali svým kamarádům prázdné lahve a přinesli jí je. Z těch slila po vzoru sklářů podobu limonády. Učinili z kamení oltář a skleněnou limonádu postavili na ně.

A řekli: „To je duch tvůj, Panoptikum, který tě vyvedl ze země střízlivé.“ Nazítří časně vstali a obětovali limonádě pivo obětí zápalnou. Sedl lid, jedl a pil, potom vstali, hráli a tančili.

V té chvíli scházeli Zelíc a Balúem z kopce Krkavce, maje v rukou kartony po obou stranách popsané; byly dílem duchovým a také písmo bylo naprosto boží. Tváře jejich zářily milostí Hospodského a radovali se. Když sestupovali, uslyšel Balú hluk a lekl se: „V táboře jest střízlivo!“

Zelíc s Balúem pozorovali a uzřeli skleněnou limonádu a lid, po zvyku střízlivosti slušně oděný, jak kolem ní tančí společenské tance a zpívá písně slušné. Roznítili se Zelíc s Balúem prchlivostí strašlivou, a zdvihnouce obě desky, mrštili jimi na zem a roztrhali je. A z brány tábora vykřikli: „Kdo jsi parťák do chlastu, k nám pojď!“

Shromáždili se k němu všichni kumpáni opilí.

Těm řekl: „Vyzbroj se každý lahví, běž od násosky k násoskovi a lij!“

Učinili tak kumpáni a v ten den opilo se mnoho mužů i žen. Zelíc s Balúem pak srazili skleněnou limonádu z oltáře, střepy smetli a hodili do kontejneru na sklo.

Druhého dne zašli do Panča a pravili Hospodskému: „Zhřešil ten lid hříchem velikým. Odpusť jim hřích jejich, a ne-li, vymaž nás, prosím, ze své knihy, kterou jsi psal.“ Řekl Hospodský: „Vymaži z knihy své toho, kdo proti mně zhřešil. Vy pak veďte tento lid ku pípě jak jsem vám rozkázal.“ Pravil také duch: „Pomalujte desky kartonové podobné prvním a napište na ně slova, jež byla na oněch, které jste roztrhali.“

Učinili tak Zelíc s Balúem, zalezli do Panča a 40 dní nevylezli.

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit